Odolné Ralsko v médiích
Vědci budou zkoumat, jak vylepšovat život v Ralsku N1
TISK , Datum: 20.05.2022 , Zdroj: Mladá fronta DNES , Strana: 12 , Autor: Lada Válková , Vytištěno: 96 663 , Prodáno: 83 136 , Čtenost: 439 555 , Rubrika: Kraj Liberecký , AVE: 366 153,18 Kč , Země: Česko , GRP: 4,88
V bývalém vojenském
prostoru Ralsko se sešli odborníci z Akademie věd ČR i uznávaní umělci.
Společně řešili současnost a budoucnost kraje poznamenaného pobytem vojsk.RALSKO V Národním geoparku Ralsko se setkali vědci z Akademie věd i z dalších
institucí spolu s uznávanými umělci. V průběhu vícedenních workshopů se
zamýšleli nad tím, kudy by se bývalý vojenský prostor mohl ubírat do
budoucna. Při společné procházce pak probudili příběhy lidí, jejichž osudy
jsou pevně spjaté se zdejším krajem.
"V současnosti se řeší spousta kauz, které mají určit budoucnost bývalého
prostorou Ralsko. Ať už je to propojení silnice z Kuřívod na Osečnou, zrušení
obory Židlov nebo majetkový převod letiště v Hradčanech. To otvírá po třiceti
letech, kdy je tento prostor přístupný veřejnosti, spoustu otázek. Hledají se
cesty, zároveň už se v tuto chvíli na určitých úrovních o osudu Ralska
rozhoduje," popisuje ředitelka Geoparku Ralsko Lenka Mrázová. K tomuto
rozhodování chtěla přizvat další odborníky, tentokrát z oblasti humanitních
věd. Svým výzkumem by měli přinést další odpovědi do mozaiky i nové vize.
Workshop probíhal na dvou úrovních. Vědeckého workshopu se zúčastnily dvě
desítky filozofů, etnologů, sociologů i dalších odborníků, kteří zkoumají
společnost či krajinu z různých pohledů. Ti se v prvních dnech seznámili s
Ralskem, jeho historií i s jeho problémy. Navštívili nejen zaniklé obce, ale poznávali
i současnou podobu města, jako je centrum Kuřívod nebo vyloučená lokalita na
Ploužnici.
"Další dny jsme hovořili o tom, jaké výzkumy by pomohly k rozřešení otázek o
budoucnosti Ralska. Všichni nakonec projevili zájem se ve svém oboru
zapojit," informuje Mrázová.
"Kdybychom dělali pro Ralsko budoucí scénáře, bylo by jich určitě více
paralelních. Byl by tam asi i takový, kdy se místní přesouvají do měst a z
krajiny se stává hlavně rekreační oblast, využívaná lidmi zvenku. I takový,
kdy budou místní čím dál silněji pociťovat, že chtějí mít větší hlas v tom,
jak se krajina a společnost vyvíjí, a spojí se do akčnějších spolků, které
budou tlačit na úřady a politické zastupitele, aby jejich zájmy brali v
potaz," uvažuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie
věd (AV ČR).
Druhá úroveň workshopu byla performativní. Tématem se totiž souběžně zabývali
také výtvarníci, divadelníci a tanečníci z mezinárodně oceňovaného
divadelního souboru Tantehorse. Ti považují identitu za jedno ze svých nejdůležitějších
tvůrčích témat. Obě skupiny, vědci i performeři, se vydali na společnou
procházku po krajině zaniklých obcí.
"Umělci pracovali s naší představivostí, zahráli pantomimou scénu, jako by v
zaniklé obci skutečně byla hospoda. Pouštěli nám na konkrétních místech
útržky vzpomínek místních obyvatel. Ať už na dobu, kdy tam byla vojska, nebo
kdy se prostor otevřel. V podstatě nás provázeli krajinou," vzpomíná
ředitelka geoparku. "Předtím jsme to s vědci jen projeli autobusem, zastavili
a vyhlédli. Teď jsme měli možnost tu krajinu vnímat jinak."
Aniž by účastníci věděli, kam jdou, vedli je průvodci ve čtyřech skupinách ze
čtyř různých směrů na Kracmanovskou křižovatku. Tam se v době odsunu museli
shromáždit Němci. Zde se loučili se svými domovy i příbuznými, odtud je
vypravovali na mimoňské nádraží. Toto místo se ale nedávno změnilo v místo
setkání. Z každé strany přišla na křižovatku cest jedna skupina lidí. Střetli
se tu ve stejný okamžik. "Slunce zapadalo a byl to docela silný zážitek,
který nás posunul od vědeckých debat někam jinam," vypráví Mrázová.
"Dalibor Prix z Oddělení uměleckohistorické topografie to vystihl skvěle,
když to setkání na křižovatce přirovnal k našemu vědeckému setkání - skupinky
lidí, každá má jiný příběh a dostanou se do společného prostoru na
křižovatce. Snad se podaří, aby plánovaný výzkum byl plodným a vzájemně
obohacujícím sdílením. Jak nám ukázali umělci, není to ale nic samozřejmého,
právě naopak," říká Vít Pokorný z Filozofického ústavu AV ČR.
Projekt Odolné Ralsko zaštiťuje Filozofický ústav AV ČR. Spolupráci s
Geoparkem Ralsko připravovali už minulý rok v létě. Podle ředitelky geoparku
tedy uspořádání jarního workshopu nebylo přímou reakcí na kontroverzní kauzu,
jakou je převzetí hradčanského letiště armádou, ačkoliv ani toto téma nebylo
odborníkům lhostejné. "Je to ukázka toho, že i přesto, že tu od roku 1991
vojáci nejsou, je tu stále co řešit," upozorňuje Mrázová.
Výzkumy budou trvat tři a půl roku a mají propojit různé vědecké disciplíny.
Vědci se zaměří na společenskou odolnost na případě Ralska - ať už s ohledem
na odsun původních obyvatel, opuštěného vojenského prostoru či sociálního
vyloučení. Také se pokusí popsat, jaká je současnost Ralska a co je klíčem k jeho budoucímu rozvoji.
"Doufám, že výzkumy a rozhovory s místními přinesou odpovědi na to, jak
místní i návštěvníci vidí ten prostor a kde jsou jeho hodnoty. Že z toho bude
patrné, kam by se Ralsko mělo posouvat dál. Aby to bylo participativní, nejen
něco, co si nějaký architekt vymyslí od stolu a vetkne do prostoru Ralska,"
konstatuje ředitelka geoparku.
Region vydání: Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Foto autor: Foto: Jana Hunterová
Foto popis: Umělci v Ralsku Územím bývalého vojenského prostoru se zabývali také výtvarníci, divadelníci či tanečníci.